|
|
Organizační zajištění financování sportu v České republice a ve vybraných evropských státech se zaměřením na veřejnou podporu
Rudolfová, Veronika ; Boháč, Radim (vedoucí práce) ; Vybíral, Roman (oponent)
V předkládané rigorózní práci se zabývám problematikou organizace financování sportu v České republice a ve vybraných evropských státech. Daná problematika je velmi aktuální, a to nejen díky novému ústřednímu správnímu úřadu, ale i pozornosti médií, jenž se na financování sportu v České republice stále častěji upírá. Rigorózní práce je členěna na 5 částí. Na úvod se věnuji státní správě v oblasti sportu a úlohám jednotlivých subjektů. Představuji nový ústřední správní úřad s pravomocí podpory sportu, a to Národní sportovní agenturu. V práci popisuji dále právní úpravu podpory sportu a také její praktické fungování. Těžištěm organizačního zajištění je právní úprava a pravomoci ústředních správních úřadu. V druhé části se věnuji veřejným i soukromým zdrojům podpory sportu. Podrobně vysvětluji úskalí dotačního řízení, kterým si žadatel při snaze o získání dotačních prostředků musí projít a navrhuji efektivnější řešení. Věnuji se také již bývalému financování sportu z hazardních her a problematice sponzorských smluv v soukromém sektoru. Ve třetí části popisuji úlohu Evropské unie v oblasti podpory sportu a navazuji podrobným výkladem o veřejné podpoře ve sportu v části čtvrté. Tato rigorózní práce je první prací, která se snaží o komplexní analýzu podpory sportu v České republice. Důraz je kladen také...
|
|
|
Právní aspekty financování sportu ze státního rozpočtu
Rudolfová, Veronika ; Boháč, Radim (vedoucí práce) ; Marková, Hana (oponent)
Právní aspekty financování sportu ze státního rozpočtu Abstrakt Diplomová práce se věnuje právním aspektům procesu financování sportu. Financování sportu ze státního rozpočtu tvoří největší podíl příjmů sportovních organizací a sportovních klubů. Diplomová práce podrobuje právní aspekty podpory sportu ze státního rozpočtu komplexní analýze založené na právní rešerši. V jednotlivých částech se diplomová práce věnuje přerozdělování finančních prostředků ze státního rozpočtu. Nejprve je vysvětleno, jak celý proces financování ze státního rozpočtu začíná, jaké subjekty se ho účastní a také jaký objem finančních prostředku je do oblasti sportu poskytován. Práce popisuje a hodnotí jednotlivé části celého procesu, čímž se podařilo vypracovat přehled o celé problematice státního financování sportu. Poskytuje také nástin vývoje podpory sportu za celé století a vysvětluje proč je účinná právní úprava stále považována za nedostatečnou. V práci je dále uvedeno institucionální zajištění systému podpory sportu. Práce se věnuje problematice financování sportu z odvodů loterijních společností a její vliv na podporu sportu. Klíčovým bodem diplomové práce je státní dotace, která je nástrojem k přerozdělování prostředků. Byl vypracován přehled, díky kterému se čtenář dozví jak je státní dotace právně upravena a jaké možnosti...
|
|
|
Financování sociálních služeb v Libereckém kraji
Bernardová, Tamara ; Borská, Jana (vedoucí práce) ; Pavla, Pavla (oponent)
V souvislosti s ust. § 95 písm. g) a h) zákona o sociálních službách č. 108/2006 Sb. a principem subsidiarity přechází od 1.1 2015 odpovědnost za realizaci dotačního řízení sociálních služeb na jednotlivé kraje. K plnění této povinnosti uvedené v ust. § 95 písm. g) a h) ) zákona o sociálních službách č. 108/2006 Sb se poskytuje krajům účelově určená dotace ze státního rozpočtu na financování výdajů souvisejících s poskytováním základních druhů a forem sociálních služeb. Dotace krajům poskytuje Ministerstvo práce a sociálních věcí . Na kraje tak přechází veškerá správní agenda, která sebou nese nárůst nároků na součinnost při plánování sociálních služeb na jeho území . Hlavním dopadem přechodu financování je ve vyšší míře odpovědnost za realizaci dotačního řízení. Kraj zpracovává střednědobý plán rozvoje sociálních služeb ve spolupráci s obcemi na území kraje a se zástupci poskytovatelů sociálních služeb. Vyhodnocuje plnění plánů rozvoje sociálních služeb a určuje síť sociálních služeb na území kraje. O poskytnutí finančních prostředků z dotace poskytovatelům sociálních služeb se rozhoduje podle zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů a předpisů Evropské unie o veřejné podpoře o poskytnutí finančních prostředků. O jejich výši rozhoduje zastupitelstvo kraje v souladu stanovených podmín
|
|
|
Financování sociálních služeb v Libereckém kraji
Bernardová, Tamara ; Borská, Jana (vedoucí práce)
V souvislosti s ust. § 95 písm. g) a h) zákona o sociálních službách č. 108/2006 Sb. a principem subsidiarity přechází od 1.1 2015 odpovědnost za realizaci dotačního řízení sociálních služeb na jednotlivé kraje. K plnění této povinnosti uvedené v ust. § 95 písm. g) a h) ) zákona o sociálních službách č. 108/2006 Sb se poskytuje krajům účelově určená dotace ze státního rozpočtu na financování výdajů souvisejících s poskytováním základních druhů a forem sociálních služeb. Dotace krajům poskytuje Ministerstvo práce a sociálních věcí . Na kraje tak přechází veškerá správní agenda, která sebou nese nárůst nároků na součinnost při plánování sociálních služeb na jeho území . Hlavním dopadem přechodu financování je ve vyšší míře odpovědnost za realizaci dotačního řízení. Kraj zpracovává střednědobý plán rozvoje sociálních služeb ve spolupráci s obcemi na území kraje a se zástupci poskytovatelů sociálních služeb. Vyhodnocuje plnění plánů rozvoje sociálních služeb a určuje síť sociálních služeb na území kraje. O poskytnutí finančních prostředků z dotace poskytovatelům sociálních služeb se rozhoduje podle zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů a předpisů Evropské unie o veřejné podpoře o poskytnutí finančních prostředků. O jejich výši rozhoduje zastupitelstvo kraje v souladu stanovených podmín
|
|
|
Provoz azylových domů z hlediska právní úpravy
KOKEŠOVÁ, Petra
Diplomová práce zkoumá aspekty, které mohou být překážkou při provozu a poskytování služby. Je samozřejmé, že financování služby je tou nejpalčivější otázkou, která poskytovatele služby nejvíce tíží. Organizace podléhají inspekci sociálních služeb, jejímž hlavním účelem je hodnocení podle stanovených kritérií a plnění standardů kvality, které mají být v souladu se zájmy a potřebami uživatelů služeb. Poskytovatelům však působí spíše administrativní zátěž a často se neshodují s výsledky inspekcí. Sociální služby podléhají mnoha zákonům, které mají napomoci navrátit osobu bez přístřeší zpět do společnosti s tím, že závislost na státní pomoci či na sociálních službách by měla být co nejnižší. Legislativa podléhá mnoha změnám v krátkém časovém období, což má reflektovat potřeby společnosti a především praxe poskytování sociálních služeb. Teoretická část práce popisuje aktuální právní úpravu, která ovlivňuje možnosti poskytování služby a může mít vliv na situaci klientů azylových domů. V praktické části výzkumu byly stanoveny tři výzkumné otázky: VO1 - Vyplývají dle názorů respondentů/tek ze současné legislativy reálné překážky pro řízení azylových domů? VO2 - Vyplývají dle názorů respondent/tek ze současné legislativy reálné překážky pro poskytování služeb? VO3 - Přinesou dle názorů respondentů/tek navrhované změny zákona o sociálních službách (zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, v platném znění) zlepšení do praxe řízení azylových domů? Výzkumu se účastnilo 7 respondentů, kteří jsou odpovědní za vedení azylového domu. Výzkumný vzorek byl stanoven na poskytovatele Jihočeského kraje. Rozhovory byly prováděny individuálně a anonymně. Bylo využito kvalitativní metody rozhovoru podle návodu. Každý provedený rozhovor byl se souhlasem respondenta zaznamenán na diktafon a poté pečlivě přepsán. Úkolem práce bylo zmapovat názory poskytovatelů služby, kteří mohou poskytnout praktický náhled o současném stavu a možnostech rozvoje sociální služby. Poskytují reálnou představu o obavách, se kterými se každodenně potýkají při provozu azylového domu. Výzkum potvrdil prognózy odborníků, že současný systém poskytování dotací z veřejného rozpočtu je konkrétně u služeb sociální prevence velmi problematický. Zpožďování záloh vytváří u poskytovatelů služeb nejistotu a znemožňuje rozvoj a plánování služby. Potvrdil i dopady, které organizaci v důsledku intervalu mezi žádostí o dotaci a výplatou finančních prostředků vznikají (nedoplatky za spotřebu energií, problémy s včasným vyplácením mezd zaměstnanců apod.). Jistotu nedává ani zaměstnancům a tato nejistota se odráží v uzavírání pracovních smluv na dobu určitou či případně podpisem pouhé dohody o pracovní činnosti. Výzkum pozitivně ohodnotil přínos Individuálního projektu Jihočeského kraje. Financování organizace je problematické i v oblasti přímých úhrad klientů azylových domů a to v především v případě odchodu klienta z organizace bez úhrady, nebo pokud vinou klienta vznikne škoda na vybavení azylového domu. Soudní vymáhání nedoplatků či náhrady škody bývá většinou neúspěšné a s touto možností mají poskytovatelé mnohdy i morální problém. Sponzorské dary a podpora prostřednictvím nadací bývá nižší než například u služeb sociální péče. Provoz neziskových organizací také zasáhl nový občanský zákoník, který zrušil některé zákony a organizace byly nuceny, změnit právní formu organizace, což přineslo administrativní zátěž. Nový občanský zákoník změnil i oblast nájemního bydlení, což může přispět ke zvýšení počtu osob bez domova. Respondenti dále potvrdili, že proces reintegrace klientů je ztížen vlivem nedostupnosti bydlení a neexistencí zákona o sociálním bydlení. Zdravotní péče je klientům ve většině případů dostupná. Problémy bývají spíše jen v určitých regionech. Nejhorší situace je u dostupnosti stomatologické péče.
|
|
|
Možnosti měření efektivnosti systému financování a poskytování sociálních služeb
Jeřábková, Věra ; Fischer, Jakub (vedoucí práce) ; Krebs, Vojtěch (oponent) ; Zelený, Martin (oponent)
Významný problém fungování veřejného sektoru spočívá v zajištění efektivnosti veřejných výdajů. Vytvoření modelu efektivnosti financování a poskytování sociálních služeb však není jednorázovým tématem, nýbrž jde o dynamický proces, který vyžaduje pravidelně hodnotit změněné sociálně ekonomické podmínky. V České republice se efektivnost systému poskytování a financování sociálních služeb doposud neměří. Jelikož na oblast sociálních služeb působí vliv celé řady kritérií a faktorů, je nutné uplatnit jiné pohledy na hodnocení efektivnosti služeb sociální péče, sociální prevence a sociálního poradenství. Efektivnost tak nelze hodnotit jako celek, nýbrž je nutné soustředit se na jednotlivé skupiny sociálních služeb i na jednotlivé služby v rámci dané skupiny. V předkládané práci je efektivnost měřena u dvou vybraných pobytových zařízeních sociálních služeb, a to domovů pro seniory a domovů pro osoby se zdravotním postižením. Aplikované metody pro hodnocení efektivnosti bylo možné využít pouze v omezené míře, neboť řada důležitých proměnných se v rámci oficiálních statistik nesleduje. V případě vícekriteriálních metod byl výpočet navíc ztížen dostupností vhodného softwaru.
|
host ::
RSS.